Znáš ten moment, kdy něco rozhodne cizí úředník a ty si řekneš, že to není fér? Ten šok, který má ten prasklý pocit v krku, protože věci, co dělají život v městečku nebo na vsi, má někdo nastavené jinak. A ne kvůli nám. To je pocit, o kterém chci mluvit. Ne jako akademik, ale jako člověk, který chce
Začni tím pocitem. Znáš ten moment, kdy projíždíš po šířce pohraniční silnice, okno otevřené, studený vzduch z hor tě štípe do tváře a všechno najednou zpomalí? A ten hlas v hlavě řekne: jsme blíž domovu, ale přitom v jiném světě. Takhle to myslím—Slovensko je místo, které si dokáže hrát na souseda,
A víš co mě na tom nejvíc chytne? Ten moment, když přejedeš hranici a všechno se zdá známé, ale zároveň jinak. Vzduch má jinou chuť, pole jinou texturu a lidi mluví tak, že jim rozumíš, i když někdy ne úplně. Takhle to myslím. Slovensko není jen kopce a hradní zříceniny v prospektech. Je to soused,
Znáš ten moment, kdy jdeš ráno kolem náměstí a něco ti tam chybí? Není to jen dlažba nebo lampa. Je to krátký příběh, který si město opakuje. Ten den začalo všechno nenápadně. Plakát na stavení: “Projekt revitalizace”. Úřední razítka. A pak bagry. Najednou se probudíš a zjišťuješ, že místo, kde […]
Znám ten moment. Ráno se probudíš, zrcadlo ti řekne víc než kalendář. Jsi unavený, ospalý, a přesto ti někdo v televizi nebo v novinách opět tvrdí, že je všechno v pohodě, když ty cítíš něco jiného. Takhle to myslím: zdraví není abstraktní pojem, je to pocit, který poznáš na kůži, v žaludku, v tom,
Znáš ten pocit, když v obchodě sáhneš po něčem, co má doma příběh? Když víš, že to nevzniklo někde ve fabrice cizího holdingu, ale pod rukama lidí, kteří rozumějí zemi a lidem tady? Ten pocit chci zpřístupnit. Ne jako nostalgii na přání, ale jako seznam věcí a značek, které pořád konají a drží směr
49–54 z 54 článků